Zpackaný let
20.03.2011
Původně jednoznačný přesun orchestru Česká filharmonie z Japonska zpět do ČR se proměnil ve frašku podivné chuti. Vytěžit by z ní snad mohli něco málo bratři Cohenové nebo „weird“ Burton, Tarantina bych do toho raději netahala…
Celý příběh, zbytečně klikatý a dlouhý, má několik rovin. První tvoří management orchestru. Oficiální zpráva č. 1 o turné v Japonsku se objevila v pátek 11.3. s ujištěním, že orchestr je v bezpečí na jihu Japonska (potvrzeno mluvčí ČF paní Sobkovou mj. na serveru Mediafax). Nikde nebylo uvedeno, že někteří hráči byli ten den v Tokiu, ani že se někdo snažil přebukovat letenky. Další oficiální zpráva se objevila na webu ČF až v pondělí 14.3. ráno (po 9:00). Nevím, kdy přesně přibyla zpráva s datem 13.3. Nicméně, kdo to sledoval, dobře ví, že v neděli na webu ČF nebylo nic. (Potvrzuje to i sdělení novinářky Lenky Fojtíkové na jejím blogu. Jeho součástí je e-mailové vysvětlení mluvčí ČF, proč ještě na webu nic není, a to s datem 13.3. večer.) Procházely tedy některé zprávy od mluvčí ČF určitým „vývojem“? Každopádně oddělení PR se probudilo a od 14.3. začalo podávat informace. V úterý 15.3. potvrdil ředitel ČF Mareček (ČT24, Před polednem, v 10:18), že 11.3. bylo v Tokiu několik hráčů a ujišťoval, že letenky se sháněly již od pátku (o letenkách byla řeč i v článku na iDnes). Pakliže je to tak, jistě to lze doložit.
Zde by se také, myslím, slušelo uvést, že ředitel ČF Mareček kontaktoval autorku těchto řádků 14.3. (zprávu jsem bohužel zachytila až 19.3.) a potvrdil výše zmíněná fakta o letenkách. Doplnil také, že japonská agentura nenutila orchestr zůstávat a že tedy nešlo o finance, ale o problém s rezervací letenek na jiné datum. Tím by celá situace nabyla jiných rozměrů a další kroky vedení orchestru by vyzněly mnohem smysluplněji. O to větší škoda, že tato sdělení nezazněla včas v tiskových zprávách!
Absence oficiální komunikace vedení orchestru mezi 11.-14.3. byla podle mě chybou, která vyvolala zbytečný chaos a dohady. Leccos mohlo a také vyznívalo jinak, než ve skutečnosti třeba bylo. Management si tím zkomplikoval situaci, protože některé své kroky vysvětluje zpětně…
Poněkud jiný příběh nabízí orchestr BBC Philharmonic, který vydal pouze dvě tiskové zprávy. V první se říká, že vedení jde především o životy lidí v orchestru a že usiluje o návrat domů. Ve druhé je sděleno, jak a kdy orchestr přicestoval zpět do Manchesteru. Konec příběhu. Ideální příklad jasné a otevřené komunikace vůči veřejnosti.
Další rovinou jsou výroky ministra kultury Bessera, postup ministerstva zahraničních věcí (MZV) a velvyslankyně ČR v Tokiu. Pan ministr na dotaz v ČT24 sdělil, že MKČR vydalo 13.3. prostřednictvím ČTK tiskovou zprávu týkající se ČF. (Bohužel se mi nepodařilo na webu ministerstva, ani na serveru ČTK tuto zprávu najít.) Besser také zdůrazňoval, že v pátek nebyl důvod k panice (to si mohl klidně odpustit) a že se možnost přesunu ČF vládním speciálem začala řešit až poté, co vstoupil v kontakt s vedením orchestru.
Pak už se věci ujalo MZV a paní velvyslankyně Fialková. To, co předvedli, je mírně řečeno podivuhodné. Z původního plánu, že speciál přesune celou ČF, sešlo. Přednost dostaly ženy a děti, orchestr tvořil jen doplněk. Bylo by to milé, kdyby v letadlech nezůstalo 25 prázdných sedadel a kdybychom se mohli žen a dětí dopočítat. Ve zprávě MKČR ze 17.3. se praví: „Na základě obecně platných humanitárních zásad byly z ohrožené oblasti přednostně odvezeny ženy a děti.“ Tenhle výrok jako by měl zavřít ústa všem pochybovačům, kteří by vzápětí mohli být obviněni z nedostatku solidarity. Nic to nemění na faktu, že nevíme, proč byli přepraveni také dva Slováci, Polák, Bulhar a Korejec (viz iDnes), proč se 30 filharmoniků balilo na poslední chvíli , proč pak musel zbytek orchestru odlétat z Japonska komerčním letem (do Mnichova, odtud autobusem do Prahy) a jakým zázrakem se to vlastně povedlo. Zde naopak management orchestru zabodoval. Další perlou bylo telefonické sdělení na operačním centru MZV, že filharmonie se rozhodla turné dokončit(!), a to ve chvíli, kdy existovala oficiální zpráva o zrušení veškerých dalších koncertů. Vzhledem k průběhu organizace záchranného letu doufám, že nás nikdy podobná přírodní katastrofa nepostihne. A doporučuji přečíst si tuhle zprávu ČTK.
Dovětek
Česká filharmonie by možná měla začít šetřit na letadlo, aby se v případě nouze přesunula zcela nezávisle a na vlastní pěst. Samozřejmě si přejeme, aby žádné příště raději nebylo…
Dovětek č. 2
Na webu ČF jsou mezi tiskovými zprávami dvě s datem 11. a 13.3. Podstatné údaje, které jsou v nich uvedeny, chyběly v Aktualitách, které sledoval asi každý, neboť jsou jako první „na ráně“. Aktualita ze 13.3. skutečně 13.3. na webu nebyla.